Česko jako magnet pro vědce (Magazín Víkend DNES)

Argentina, Indie, Kanada, Súdán, Německo i Litva. V Akademii věd pracuje 2 180 vědců ze zahraničí. Co je k nám přilákalo? Jak tady žijí? VYBRALI JSME 11 PŘÍBĚHŮ.

Němec v protiproudu

Nadobro v Praze zůstane profesor Martin Hof, rodák z bavorského Friedbergu. „Jako postdoktorand jsem v USA potkal svou budoucí ženu. Po návratu do Evropy v roce 1992 jsem si uvědomil, že Německo pro ni není vhodným místem. Proto jsem sepsal žádost o německé habilitační stipendium na laboratoř v Praze, podařilo se mi jej získat a v roce 1993 jsem se sem přestěhoval.“

Pracovní začátky nebyly snadné. „Při vědecké práci na Univerzitě Karlově jsem u některých kolegů vnímal obavu, že by jim mohl můj kreativní pracovní styl způsobit nepříjemnosti. Zřejmě jim připadalo divné, že v době, kdy se mnoho českých vědců snažilo dostat do laboratoří v zahraničí, se mladý vědec z Německa pokouší v Česku rozjet ambiciózní výzkumný program zaměřený na vývoj nových fluorescenčních metod,“ vzpomíná na léta krátce po revoluci.

Po štaci na Univerzitě Karlově si na rok odskočil na univerzitu v řeckém Patrasu, ale od května 1997 pracuje v Ústavu fyzikální chemie J.Heyrovského, kde je od roku 2017 ředitelem. Praha je jeho domovem. Před rokem a půl se stal i čestným občanem městské části Praha 8, kromě toho získal profesor Martin Hof řadu vědeckých ocenění.
„Je mi 63 a myslím, že tady už zůstanu. Domov je tam, kde je vaše rodina.“

Obrázek

Obrázek