Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? (avcr.cz)

Akademická rada AV ČR vstoupila do funkčního období s jasně vymezenými prioritami. Chce podporovat mladé vědce a vědkyně, zajistit stabilní financování výzkumu, rozvíjet doktorská studia i více otevírat instituci partnerům ze státní i soukromé sféry. Do popředí vystupují také témata udržitelnosti, mezinárodní spolupráce či modernizace vědecké infrastruktury. Jaké hlavní priority si třináctka členů a členek Akademické rady AV ČR stanovila a co chce během svého mandátu prosadit?

Celý článek zde

Patrik Španěl, člen Akademické rady AV ČR, zodpovídá za:

• koordinaci přípravy a průběhu periodického hodnocení pracovišť AV ČR a koordinace této agendy s národním systémem hodnocení výzkumných organizací
• koordinaci aktivit v oblasti Open Science (otevřené vědy) v prostředí AV ČR
• koncepční činnost související s účastí AV ČR v EOSC (European Open Science Cloud), RDA (Research Data Alliance) a v CoARA (The Coalition for Advancing Research Assessment)
• zastupování místopředsedkyně II. vědní oblasti při řešení vědecko-organizačních záležitostí pracovišť 4.–6. sekce

1 – Rád bych přispěl k tomu, aby Akademie věd byla prostředím, kde mohou vědci a vědkyně systematicky rozvíjet originální myšlenky s dlouhodobým dopadem na základě hlubokých znalostí. Důležité je vytvářet podmínky, které podporují tvůrčí svobodu a zároveň motivují k poctivému, odpovědnému a soustředěnému přístupu ke vědě. Významnou roli v tom sehrává srozumitelné a kvalitní hodnocení týmů a pracovišť, které dokáže rozlišit skutečný přínos k poznání a jeho společenský význam od mechanického porovnávání snadno měřitelných ukazatelů. Chci také posílit důraz na otevřenost vědy, nejen ve smyslu správy dat a sdílení výsledků – Open Science –, ale i v přístupu k veřejnosti, studentům a mezinárodní spolupráci. Celkově mi jde o to, aby prostředí AV ČR dlouhodobě rozvíjelo kulturu zodpovědné, poctivé, otevřené a originální vědy.

2 – Dlouhodobě pracuji na pomezí fyziky, chemie, biologie a medicíny. Mnoho let jsme v našem týmu rozvíjeli směry, které zpočátku nebyly běžné a teprve mnohem později se ukázaly jako užitečné pro další rozvoj vědy i praktické využití. Například analytická metoda SIFT-MS, kterou jsme před více než dvaceti lety vytvořili na základě výzkumu reakcí iontů v mezihvězdných oblacích, se dnes na celém světě uplatňuje v průmyslu, zdravotnictví a monitorování životního prostředí. Tyto zkušenosti mi umožňují lépe chápat, jak důležité je mít trpělivost s novými myšlenkami a zároveň podporovat zvyšování vědecké úrovně a profesionality. Rád bych přispěl i svými zkušenostmi s vedením vědeckého týmu, managementem Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Ú a s prací v hodnoticích komisích, doma i v zahraničí.

3 – Akademie by měla dlouhodobě usilovat o to, aby byla vnímána jako instituce, která přináší vědecké poznání i praktické výsledky. Základní výzkum a hlubší porozumění světu jsou stejně důležité jako nové technologie, metody nebo léčebné postupy. Oba přístupy je třeba rozvíjet v rovnováze. Zároveň je důležité veřejnosti i politické reprezentaci trpělivě a srozumitelně prokazovat, že přínos vědy se často projeví až s odstupem let, někdy i desetiletí. Mnoho dnešních technologií, které považujeme za samozřejmé, vzniklo díky základnímu výzkumu, který zpočátku neměl zřejmý praktický cíl. Právě schopnost rozvíjet nové směry je klíčová pro budoucí přínos inovací i celkovou odolnost společnosti. Akademie věd by proto měla nejen sledovat světové trendy, ale aktivně hledat nové cesty, ukazovat směr a formovat témata, která mohou být důležitá pro společnost v horizontu deseti, dvaceti i více let. Ve vztahu k ostatním aktérům, ministerstvům, grantovým agenturám i univerzitám, je důležité vystupovat srozumitelně, věcně a konzistentně. Právě stabilní a odborně podložený hlas Akademie věd může pomoci vytvářet prostředí, které české vědě umožní dlouhodobě prospívat.