Mise k záhadné Venuši se neobejde bez příspěvku špičkových akademiků (MF DNES)

MF DNES, 5. 2. 2024

Svá tajemství si planeta Venuše důsledně střeží, to se ale může změnit i díky pražským vědcům. Srdce přístroje, který se zanedlouho vydá na dlouhou pouť vesmírem k druhé planetě naší soustavy, vznikne zčásti v české metropoli. Výrazně se totiž na jeho vývoji podílejí badatelé z jednoho ze špičkových vědeckých center – libeňského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd (AV ČR) i dalších pracovišť.

Nahlédnout za hustou atmosféru Venuše a poskytnout například odpověď na důležitou otázku, proč se toto vesmírné těleso a Země vyvíjely tak odlišně – úkol pro vznikající sondu EnVision Evropské kosmické agentury (ESA) zní jasně.
„Naším úkolem je otestovat a vyrobit elektronické ‚srdce‘ přístroje. Tedy centrální procesor, jednotku řízení mechanických částí a systém pro zpracování dat,“ popsala úkol libeňských akademiků Markéta Růžičková, tisková mluvčí AV ČR. V popředí zájmu jsou také procesy v atmosféře Venuše, výzkum vulkanické činnosti a morfologie (tedy tvaru – pozn. red.) povrchu.

Tajemství za oblaky

„Ještě na počátku 20. století panovala představa, že Venuše je obyvatelná. Spektroskopická (spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem vzájemného působení světla s látkou – pozn. red.) pozorování nicméně ve třicátých letech minulého století vedla vědce k závěru, že ve skutečnosti je na jejím povrchu vysoká teplota daná masivním skleníkovým efektem. To následně potvrdila satelitní měření v šedesátých letech,“ uvedl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, jenž vede český tým. EnVision podle svých tvůrců obsahuje trojici vysoce sofistikovaných spektrometrů. Jeden z nich prozkoumá mineralogické složení téměř celého povrchu, další zmapují výskyt sloučenin síry v atmosféře. Zároveň mohou pomoci odhalit, zda v minulosti na Venuši neexistovaly oceány, a jestli se tudíž přece jen nepodobala Zemi.

Mise EnVision by měla přinést významně jasnější a ostřejší pohled na povrch tělesa než její předchůdci. „Rozlišení radarových snímků bude tentokrát natolik podrobné, že dovolí spatřit i drobné změny povrchu, způsobené vlivem sopečné a tektonické aktivity. V doprovodu s měřeními trojice spektrometrů tak získáme unikátní možnost zodpovědět otázku, jestli jsou na Venuši stále aktivní sopky, a pokud ano, jak často soptí,“ doplnil Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který spolupracuje na řešení vědecké části projektu.

Pekelný svět

Poznatky, které mohou přístroje vyslat ze vzdálenosti desítek tisíc kilometrů na Zem, nabídnou zajímavé odpovědi. „Věříme, že nám pomohou mnohem lépe pochopit, jak je možné, že se planeta dokáže během relativně krátkého časového úseku významně změnit. Z planety, na které kdysi dávno možná existovaly oceány kapalné vody, do podoby pekelného světa,“ shrnují badatelé. Mise zřejmě zamíří na Venuši v roce 2031. Kosmické lodi bude trvat asi 15 měsíců, než se dostane k planetě. Tu pak bude obíhat, přičemž vědci předpokládají, že se bude pohybovat ve výši 220 km až 540 kilometrů nad povrchem.

Pro české akademiky se vlastně jedná o velký návrat k tomuto kosmickému tělesu. Již v polovině 80. let 20. století se nezanedbatelně podíleli na sovětském programu Vega, k jehož úkolům náležel i průlet kolem Halleyovy komety. Pracovali na polohovém detektoru sloužícím jako záloha pro případ selhání hlavního optického naváděcího systému. Venuši halí velice hustá atmosféra a souvislý pás oblačnosti. To neumožňuje spatřit její povrch ve spektru viditelného světla. Atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý, který způsobuje extrémní skleníkový efekt. Průměrná teplota povrchu Venuše proto dosahuje 464 °C. Planeta je zmapována pouze pomocí radarových snímků a přistání se povedlo jen několika sondám se značně omezenou životností.

Volba akademiků není náhodná. Ve sféře vědy a výzkumu zaujímá Praha výjimečné postavení. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v metropoli věnuje vědě takřka 32 tisíc osob v téměř osmi stovkách center. V celé ČR je to dokonce 123 tisíc osob. V metropoli do vědy ročně míří investice takřka 53 miliard korun, v republice cca 134 miliard korun. Nejvíce peněz pochází z podnikové sféry.

Fakta

Z metropole ke hvězdám

Vesmír pro lidstvo Jde o program zapojení AV ČR do kosmického výzkumu, včetně vazeb na průmysl, a jeho propagace ve společnosti. Náleží sem například účast na Evropské vesmírné misi ke Slunci, na níž spolupracuje třeba Astronomický ústav, nebo program Mars a Jupiter – Evropské vesmírné cíle pro 21. století, na kterém se podílí Ústav fyziky atmosféry a další pracoviště. Pořád něco lítá Astronomové AV ČR z Ondřejova stojí v čele Evropské bolidové sítě. Ta zachytí více než 1 100 bolidů ročně. Naposledy se tak stalo na konci ledna, šlo o útvar o několika kilogramech.