Venuši i bahno na Marsu studují přístroje z Prahy (MF Dnes)

Mladá fronta DNES, 5. 3. 2025

Proč se Venuše a Země, přestože jsou si podobné velikostí, vyvinuly tak odlišně, a co ovlivňuje bahenní sopky na Marsu. Odpovědi nejen na tyto otázky hledají vědci z libeňského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCH JH) a z Ústavu fyziky plazmatu a dalších expertních pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR).

Povrch a atmosféru Venuše detailně prozkoumá sonda EnVision Evropské vesmírné agentury (ESA), s jejím startem se počítá v roce 2031. Na palubě ponese několik zařízení určených k detailnímu průzkumu „pekelné“ planety včetně tří spektrometrů (přístrojů umožňujících měřit spektrum světla či elektromagnetické záření mimo viditelnou oblast, pozn. red).

Úkolem odborníků z ÚFCH JH byla příprava důležité elektronické části spektrometru s označením VenSpec-H. Jeho posláním se stane měření koncentrace stopových molekul ve spodních částech atmosféry včetně izotopů vodíku ve vodní páře. To může pomoci odkrýt zásadní tajemství z dávné minulosti druhé planety Sluneční soustavy.

Venušina tajemství

„Tyto chemické látky mohou odhalit, jestli zde v minulosti byly oceány a zda se Venuše nepodobala Zemi, když zde převládalo tropické podnebí,“ vysvětlil šéf výzkumného týmu z ÚFCH JH Martin Ferus.

Badatelé dokončili první prototypy a potvrdili jejich funkčnost. Desky tištěných spojů nedávno dokončili za přísných podmínek ve sterilně čistých prostorách společnosti G.L. Electronic.

„Jakákoli kontaminace by mohla ohrozit provoz zařízení, což si u takto nákladné mise nemůžeme dovolit,“ uvedl Luděk Graclík, ředitel společnosti G.L. Electronic. Hotové prototypy vědci a technici po základním ověření odešlou v následujících týdnech do Belgie. Zde je experti použijí pro vývoj softwaru zmíněného spektrometru a pro podrobné testování kompletního přístroje.

„V našem ústavu již nyní vzniká rozsáhlá databáze spektrálních dat, která bude sloužit k testování spektrometru VenSpec-H. Díky ní budeme moci porovnávat spektrální otisky těchto sloučenin s daty získanými přímo na Venuši,“ uvedl Martin Ferus. Současně badatelé budou pracovat na vytvoření matematického modelu atmosféry planety.

Okolo Venuše putuje v současnosti další evropská sonda, Solar Orbiter, a to ve vzdálenosti asi 350 kilometrů od povrchu planety. Také na jejím vybavení se podíleli odborníci z pracovišť AV ČR. Pomáhali s vývojem čtyř z deseti přístrojů, které Solar Orbiter nese.
„Sonda poskytuje cenná data o dynamice Slunce a jeho vlivu na okolní vesmír. Každý průlet kolem Venuše je pro misi zásadní, protože umožňuje změnit dráhu sondy tak, aby mohla postupně získávat unikátní pohledy na sluneční póly,“ uvedl Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR. Cíl mise představuje lépe pochopit magnetické procesy na pólech Slunce, které ovlivňují jeho aktivitu.
Severní nížiny Marsu skrývají tisíce malých kuželů, které podle vědců vznikly před miliony let vytékáním bahna z podzemí. Na první pohled připomínají pozemské bahenní sopky. Důvodem je extrémně nízký atmosférický tlak, který ovlivňuje stabilitu vody, a bahno se tak chová jinak než na Zemi. Klíčovou roli v tomto procesu navíc hrají soli.

Bahenní sopky

Tímto fenoménem se nyní zabývá také tuzemský vědecký tým. „Naše experimenty pomáhají vysvětlit paradox, jak je možné, že se na povrchu Marsu nacházejí bahenní sopky, když tam nepanují podmínky, za kterých by bahno mohlo dlouhodobě existovat v kapalném stavu,“ vysvětlil Ondřej Krýza z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Soli podle badatelů mohou být klíčové pro vznik mikrobiálního života. Při jeho hledání ve Sluneční soustavě tak může být zásadní porozumění planetárním procesům, v nichž právě dochází k pohybu bahenních směsí obohacených solemi.

I to potvrzuje, že metropole je výjimečná ve sféře vědy a výzkumu v rámci ČR. Podle aktuální analýzy statistiků v téhle branži působilo takřka 45 tisíc zaměstnanců, to je téměř 37 procent v rámci ČR. Výdaje na tuto oblast dosáhly za rok zhruba 55 miliard korun.

Obrázek