ESA zamíří k Venuši. Češi u toho nechybějí

21. století

Směrem k Venuši odstartuje v roce 2031 evropská sonda EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety sluneční soustavy. Nově se do přípravy této sondy zapojují i čeští vědci z Akademie věd ČR.

Planeta Venuše si svá tajemství důkladně střeží. Je zahalena velice hustou atmosférou a souvislým pásem oblačnosti, které zabraňují spatřit její povrch ve spektru viditelného světla. Atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý, který vyvolává extrémní skleníkový efekt. Průměrná teplota povrchu Venuše proto dosahuje 464 °C. Planeta je zmapována pouze pomocí radarových snímků a přistání se povedlo jen několika sondám, jejichž životnost byla s ohledem na neschopnost dlouhodobého chlazení elektronických systémů značně omezená. Přitom znalost, jak povrch v detailu vypadá a co se na něm odehrává, může pomoci odhalit, kdy a jak na Venuši vzniklo tak pekelné prostředí.

Sonda EnVision ponese na své palubě několik zařízení, určených k detailnímu průzkumu Venuše. V prvé řadě dvoupolarizační radar VenSAR, který dodá americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA a umožní proniknout skrz oblaka a „spatřit“ povrch. Dále bude vybavena dvojicí penetračních radarů, operujících na různých frekvencích ve snaze prozkoumat, co se skrývá pod povrchem Venuše až do hloubky jednoho kilometru.

EnVision má také disponovat trojicí pokročilých spektrometrů. Konkrétně se bude jednat o VenSpec-M, VenSpec-U a VenSpec-H, jež budou pracovat v šesti různých spektrálních pásmech. Široký rozsah vlnových délek umožní získat ucelený pohled na Venuši. „Zatímco VenSpec-M prozkoumá mineralogické složení téměř celého povrchu, VenSpec-U dovolí zmapovat výskyt sloučenin síry v atmosféře a odhalit látky způsobující záhadnou absorpci UV záření. Někteří vědci ji totiž dávají do souvislosti s možným výskytem života v oblacích kolem Venuše,“ říká Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vede český tým.