Medaile De scientia et humanitate optime meritis pro Prof. Michaela Grätzela

Na základě návrhu Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského udělila dne 21. listopadu 2024 Akademie věd ČR svou nejvyšší medaili De scientia et humanitate optime meritis Prof. Michaelu Grätzelovi jako uznání za jeho přínos k výzkumu procesů přenosu elektronu v mesoskopických systémech, vývoj barvivem senzibilizovaných a perovskitových solárních článků a nových materiálů pro baterie, jakož i za jeho dlouhodobou aktivní spolupráci s českými vědci.

Pozoruhodná vědecká kariéra Michaela Grätzela (Laboratoř pro fotoniku a rozhraní, EPF-Lausanne) byla nastartována magisterským studiem na Svobodné univerzitě v Berlíně, a následně doktorátem na Technické univerzitě v Berlíně. Po habilitaci se přestěhoval do Švýcarska, kde v roce 1981 získal profesuru na Federální polytechnice v Lausanne (EPFL). Zde založil a dodnes vede Laboratoř pro fotoniku a rozhraní (LPI). V roce 1991 objevil barvivem sensibilizovaný solární článek, později známý jako Grätzelův článek. LPI se postupně stala jedním ze světových center pro vývoj nových materiálů a technologií pro solární články a baterie, přičemž pravidelně dosahuje rekordní účinnost přeměny sluneční energie na elektřinu. V roce 2012 M. Grätzel spoluobjevil perovskitový solární článek, který je považován za jeden z nejvýznamnějších průlomů v současné fotovoltaice.

M. Grätzel spolupracuje přes 40 let s českými vědci, zejména s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky (AVČR), při vzdělávání vědeckých pracovníků, doktorandů a postdoktorandů. Podpora pro tyto aktivity byla čerpána mj. ze švýcarského stipendijního programu pro nové členské státy EU (Sciex-NMSch) a z osmi společných evropských projektů (FP5-7, H2020). Tato spolupráce vedla k publikaci 59 vědeckých článků s více než 10,000 citacemi. 

M. Grätzel přednesl hlavní přednášku na 62. sjezdu České společnosti chemické, Brdičkovu přednášku (2008) a četné přednášky na konferencích spolupořádaných AV ČR, jako např. Bunsen Discussion (2006), EuroNanoForum (2009) a Heyrovského diskuse (1983, 1990, 2000 a 2011). Reciprocita těchto aktivit je dokumentována pozváním českých kolegů k přednáškám, členství v komisích pro PhD obhajoby, až po pozice hostujících profesorů EPFL, které zastávali tři vědci z AV ČR. Úhrnná doba, kterou strávili pracovníci z AV ČR (doktorandi, postdoktorandi a profesoři) na dlouhodobých pobytech v LPI (>1 měsíc), činí 106 člověko-měsíců.

M. Grätzel získal četná akademická ocenění, např. Zewail Prize in Molecular Science, Global Energy Prize, Millennium Technology Grand Prize, Marcel Benoist Prize, King Faisal International Science Prize, Einstein World Award of Science, Harvey Prize in Science and Technology a Balzan Prize. Byl oceněn 15 čestnými doktoráty z univerzit v Evropě a Asii. Je nám ctí oznámit, že Univerzita Karlova v Praze udělí M. Grätzelovi další čestný doktorát v roce 2025. M. Grätzel je v současnosti nejcitovanějším chemikem na světě, což dokládá 2,236 publikací, ca. 467,000 citací a H-index 297. 

Prof. Ladislav Kavan