Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského prodají vesmírný analyzátor do USA (vedavyzkum.cz)

Článek zde

Český kosmický průmysl v posledních letech výrazně roste. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s mezinárodními i domácími vědeckými pracovišti a společnostmi vytváří unikátní přístroje, které budou sloužit k průzkumu Sluneční soustavy, ale také k hledání vesmírného nerostného bohatství.

Jedním z takových přístrojů je SELINA, o který projevil zájem americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Tato aparatura dokáže vyrábět ionizované ledové nanočástice rozptýlené z aerosolu a vstřikovat je do analyzátoru stejnou rychlostí, jakou se pohybují vesmírné sondy. V analyzátoru jsou pak nanočástice analyzovány hmotnostní spektrometrií. Hmotnostní spektra vytvořených částic jsou porovnána se spektry prvků ve vesmíru, které zachytí vesmírné sondy při průletu. Cílem vědců je vytvořit a změřit částice, které jsou složením, hmotností a pohybem shodné s mikrometeoroidy. V laboratorních podmínkách je tak možné nasimulovat složení meteoritů, vesmírného prachu a jiných kosmických objektů z vesmíru. Přístroj však také dovede testovat poškození povrchů, k němuž by mohlo dojít u zařízení používaných ve vesmírných misích. Další možnou průmyslovou aplikací je úprava povrchů nanesenim vrstvy definovaných nanočástic vygenerovaných přístrojem SELINA.

Vědci Anatolii Spesyvyi, Ján Žabka a další kolegové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinuli tento přístroj spolu s pracovní skupinou Bernda Abela z univerzity v Lipsku. „S Jánem Žabkou spolupracujeme 3 roky, ale o podobném přístroji uvažujeme už víc než 10 let. Chtěli jsme být rychlí a přijít s ním jako první, abychom mohli vytvořit knihovnu hmotnostních spekter prvků ve vesmírů, která může sloužit budoucím vesmírným misím například na Jupiter či Saturn,“ říká Bernd Abel. Ten se věnuje základnímu výzkumu, zároveň však založil již 4 spin-off společnosti. „Líbí se mi, když mé objevy najdou aplikace a mohou vytvořit nová pracovní místa. Nepotřebuju být ředitelem či majitelem spin-off společností, stačí mi je poslat do světa. Je to pocit, jako když naučíte dítě chodit,“ říká Abel a dodává: „Některým lidem stačí dělat výzkum pro papíry. Skončí projekt a začnou nový. Já rád vidím, když to, co jsem objevil, žije dál svým životem.“

O přístroj SELINA projevili zájem vědci z univerzity Boulder v Coloradu (USA), kteří podobný přístroj hledali pro svou spolupráci s NASA. Od německých a českých kolegů chtějí přístroj koupit. Pořizovací cena jednoho přístroje se pohybuje kolem 10 milionů Kč. „Nezbohatneme na tom, ale pomůže nám to zaplatit lidi, posílit mezinárodní vědeckou spolupráci a naši pozici jakožto excelentního pracoviště,“ říká Ján Žabka. Dovede si představit, že o přístroj by mohlo mít zájem ještě dalších 2 – 5 zájemců.

„Výhodou přístroje je, že je kompaktní a umí nedestruktivně vážit i těžké molekuly. Zatímco jiné komerční přístroje dovedou analyzovat molekuly o maximální hmotnosti řádově 105 m/z (hmotnost / náboj), přístroj SELINA dovede analyzovat molekuly až o hmotnosti 108 m/z, čili tisíckrát těžší. Laicky by se dal rozdíl mezi SELINOU a jinými přístroji přirovnat k rozdílu mezi osobní váhou a váhou pro vážení náklaďáků,“ říká Ján Žabka.

Ján Žabka se svým týmem konstruuje i další vesmírné přístroje, například hmotnostní spektrometr HANKA (Hmotnostní analyzátor pro kosmické aplikace), který dokáže detailně zkoumat chemické a mineralogické složení meziplanetárního prachu a přístroj LADA. Martin Ferus, vedoucí české mise SLAVIA, na jejíž palubě měl přístroj HANKA letět zkoumat meziplanetární prach, k vývoji systému Selina dodal:

„Kosmické technologie jsou rychle rostoucím segmentem v české ekonomice. Laboratorní výzkum má v oblasti vývoje těchto technologií nezastupitelnou úlohu – každý přístroj, každá myšlenka, každé nové poznání ve výzkumu planet, asteroidů, vzdálených mlhovin a galaxií se neopírá pouze o pozorování, ale v prvé řadě je těsně provázáno s experimenty za přísně kontrolovaných podmínek i teoretickými modely a výpočty. Je také příležitostí pro širokou spolupráci vědců z různých oborů. SELINA, která přímo navazuje na laboratorní výzkum související s přípravou mise SLAVIA a na její vědeckotechnický odkaz, je ukázkovým příkladem takové spolupráce.“