Program přednášek a exkursí v rámci Dne otevřených dveří ÚFCH JH 2015
12.11.2015 od 8 do 19 hodin
Týden vědy a techniky AV ČR 2015
----------------------------------------------------
program Dne otevřených dveří (DOD)
Místo konání: ÚFCH JH - Dolejškova 2155/3, Praha 8 (poblíž stanice metra "C" Ládví)
Datum a doba otevření: 12.11.2015, 8:30 - 19 hodin.
Kontakt: Ing. K. Stejskalová, CSc.
Témata exkurzí:
Exkurse začínají v každou celou hodinu a trvají přibližně 60 minut; poslední exkurse začíná v 16 hodin. Rezervace exkursí nutná !
Pro objednané skupiny(absolvují návštěvu 3 různých laboratoří) nabízíme návštěvu některých laboratoří základního a aplikovaného výzkumu, kde se účastníci mohou seznámit s metodami a přístrojovou technikou z různých oborů fyzikální chemie, např. :
• Elektrochemické metody používáme k vývoji a studiu nových materiálů pro elektrotechniku, ukládání energie (baterie), medicínu, farmacii aj.
• Laserová spektroskopie nám pomáhá zjistit, jak vznikl vesmír a život v něm;
• Klastry v létajících nanolaboratořích pomáhají odhalit vznik ozonové díry;
• Hmotnostní spektrometrie diagnostikuje choroby z lidského dechu ale i odhaluje výbušniny;
• Fluorescenční mikroskopií pomáháme v lékařském výzkumu
• Syntetizujeme nové katalyzátory pro farmacii, ochranu životního prostředí, průmysl a další odvětví;
• Chráníme kulturní památky a životního prostředí - vyvíjíme materiály pro ochranu památek, fotokatalytické čištění ovzduší a vody.
• Studujeme nanosvět - kam až vidí elektronový mikroskop a mikroskopie atomárních sil či fotoelektronová spektroskopie.
12.11.2015 - Témata přednášek:
12.11.2015 od 8:30 - 9:00 hodin
Ing. K. Stejskalová, CSc. - Vítejte v ÚFCH JH, ve světě fyzikální chemie
Úvodní stručné seznámení s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského a vědou, která se odehrává za dveřmi jeho laboratoří. Program popularizačních přednášek, který po úvodu následuje, má společného jmenovatele a tím je STUDENT - studenti na jevišti budou přednášet a studenti v hledišti jim budou naslouchat. Letošní přednášky totiž budou v režii třech našich VŠ studentů z vědeckých týmů ústavu, kteří mají již ledacos za sebou a jsou důkazem, že vědou se lze nakazit brzo, rychle a mnohdy je to nemoc nevyléčitelná.
12.11.2015 od 9:00 - 9:50 hodin
Ing. Kateřina Nováková - Heavy metals - divoká jízda těžkých kovů nebývá bez následků
Vlivem lidské činnosti těžké kovy patří k hlavním kontaminantům v životním prostředí, které v něm přetrvávají po velmi dlouhou dobu. Ve studiu mechanismů, jakými se v přírodě vážou, reagují, odbourávají apod. se dlouhodobě uplatňují různé elektrochemické metody a přístupy. Nejprve se společně podíváme, které prvky mezi těžké kovy patří, jaké jsou zdroje těžkých kovů a jaký mají vliv na životní prostředí. Poté se u vybraného těžkého kovu (v našem případě kadmia) budeme zabývat mechanismem příjmu do rostliny a jeho transportem přes plazmatickou membránu, která představuje nejdůležitější rozhraní v živých organismech s elektrochemickými vlastnostmi. Na závěr si vysvětlíme princip, jakým je kadmium v rostlině detoxikováno za pomoci nesmírně zajímavých sloučenin (fytochelatinů).
12.11.2015 od 10:00 - 10:50 hodin
Ing. Jan Přech - Slovo paleolit zná skoro každý, ale co zeolit ?
Ano starší doba kamenná (paleolit) se probírá v dějepise, kterým si prošel asi každý z nás. Zeolit se probírá až na vysoké škole s chemickým zaměřením a to v předmětu fyzikální chemie přímo tam, kde je řeč o katalýze. Mají spolu Z a P něco společného? Ano a dost: zeolit, co by přírodní hlinitokřemičitan s mikroporézní strukturou, tady byl samozřejmě dávno před paleolitem a tedy i v něm. Potud dějepis. A teď chemie - zeolity potkáte na řadě míst, aniž si to uvědomíte. Jako katalyzátory, sorbenty a síta se totiž uplatňují v řadě technologií, bez nichž by nevznikly látky, jež denně bereme do ruky, voníme se s nimi, když jdeme na rande, pereme v nich prádlo, čerpáme je do nádrže auta, polykáme při bolesti hlavy....Dnešní přednáška bude o zeolitech, ale může se na ní vzdělat docela dobře i zapálený historik (na starší dobu kamennou).
12.11.2015 od 11:00 - 11:50 hodin
Lukáš Šimaňok - Nanotechnologie aneb co je malé, to je dobré (?)
V dnešní době slýcháme a čteme spoustu zpráv o produktech nanotechnologií, které si můžeme koupit prakticky kdekoli. Slovo nano je velmi zneužívaným artiklem, na který lidé slyší, ale který je zároveň nedostatečně definován, a proto je příliš nadužíván. Z tohoto důvodu lidé netuší, co to nanotechnologie jsou, kde se vzaly, jaká jsou rizika používání a hlavně koupi. Co tedy znamená nano- a co jsou vlastně nanotechnologie? O jak starý a rozšířený obor se jedná? Proč jsou tyto technologie tak „zázračné“, jak se vlastně v praxi realizují a v čem tkví nebezpečí z jejich užívání?
Po přednášce pokračuje program rezervovanými exkursemi do laboratoří ústavu (od 12 hodin).
Další program:
• 12.11.2015 od 17:30 (do 19 hodin), sál ústavu.
Jaroslav Heyrovský bádající, objevující
Popularizační přednáška k 125. výročí narození J. Heyrovského (20.12.1890)
Přednáška Ing. K. Stejskalové, CSc.(autorky putovní výstavy s názvem Příběh kapky) doplněná promítnutím historických dokumentů přibližujících našeho prvního nositele Nobelovy ceny a chemický obor polarografie, za který ji získal (výběr 3 krátkých filmů z archivu ústavu v trvání 25-30 minut).
Víte ,
...co se stalo, když malý Jaroslav s bratrem Leem vyrobili doma v kuchyni salmiak a poslali jej z bytu ven?
...s kým seděl gymnazista Jaroslav v septimě v lavici?
...s kým hrál na Letenské pláni fotbal?
... kam odjel studovat univerzitu?
... kdy a kde se seznámil se svou budoucí ženou?
...s jakou kapkou a jak vlastně objevil polarografii, za kterou dostal později Nobelovu cenu?
...jak vypadají různé polarografy, co mají společného a k čemu jsou? ...
...co je zobrazeno na Nobelově medaili a diplomu?
...co musíte mít na sobě, když si jedete převzít Nobelovu cenu?
...Nevíte ?
Jaroslav Heyrovský nebyl jen tím ctihodným vážným mužem v tmavém obleku, který přebírá z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. Nobelovu cenu za chemii. Byl živým a zvídavým klukem, bystrým a netrpělivým studentem, cílevědomým vědcem, ale i manželem, otcem, pedagogem a kolegou a jak sám dodával, v životě měl hodně štěstí, ať již při volbě oboru, který jej celý život překvapoval nebo při výběru manželky, se kterou jej harmonicky prožil....
V přednášce zazní mnohé o jeho pestrém životě i vědeckém bádání v oboru polarografie.
• Od 5. 11. do 13.11.2015
Praha polarografická - prohlídka dřevěné plastiky zdobící vestibul budovy ústavu
Otevřeno: pondělí až pátek od 9 do 17 hodin, vestibul ÚFCH JH.
Plastiku a originální grafické návrhové listy, podle kterých byla zhotovena, si lze prohlédnout i bez průvodce. Komentované prohlídky plastiky (v trvání ca 20-30 minut) se konají v 11 hodin, 13 hodin, 15 hodin a 17 hodin (doporučujeme si průvodce reservovat mailem na kontaktu - Ing. K. Stejskalová, CSc.).
V období TVT AV ČR 2015 ústav umožní zájemcům z veřejnosti prohlédnout si unikátní umělecké dílo - dřevěnou plastiku zdobící vestibul budovy (6 x3 m), dílo akademického sochaře Lumíra Čmerdy z 80.let 20. století. V javorové plastice autor ztvárnil sérii pražských památek a zákoutí a originálně propojil řadu našich historických milníků a architekturních prvků s prvky chemickými, tedy značkami Mendělejevova periodického systému. Přijďte si prohlédnout Prahu očima Lumíra Čmerdy a také se něco více dozvědět o chemii.
----------------------------------------------------
program Dne otevřených dveří (DOD)
Místo konání: ÚFCH JH - Dolejškova 2155/3, Praha 8 (poblíž stanice metra "C" Ládví)
Datum a doba otevření: 12.11.2015, 8:30 - 19 hodin.
Kontakt: Ing. K. Stejskalová, CSc.
Témata exkurzí:
Exkurse začínají v každou celou hodinu a trvají přibližně 60 minut; poslední exkurse začíná v 16 hodin. Rezervace exkursí nutná !
Pro objednané skupiny(absolvují návštěvu 3 různých laboratoří) nabízíme návštěvu některých laboratoří základního a aplikovaného výzkumu, kde se účastníci mohou seznámit s metodami a přístrojovou technikou z různých oborů fyzikální chemie, např. :
• Elektrochemické metody používáme k vývoji a studiu nových materiálů pro elektrotechniku, ukládání energie (baterie), medicínu, farmacii aj.
• Laserová spektroskopie nám pomáhá zjistit, jak vznikl vesmír a život v něm;
• Klastry v létajících nanolaboratořích pomáhají odhalit vznik ozonové díry;
• Hmotnostní spektrometrie diagnostikuje choroby z lidského dechu ale i odhaluje výbušniny;
• Fluorescenční mikroskopií pomáháme v lékařském výzkumu
• Syntetizujeme nové katalyzátory pro farmacii, ochranu životního prostředí, průmysl a další odvětví;
• Chráníme kulturní památky a životního prostředí - vyvíjíme materiály pro ochranu památek, fotokatalytické čištění ovzduší a vody.
• Studujeme nanosvět - kam až vidí elektronový mikroskop a mikroskopie atomárních sil či fotoelektronová spektroskopie.
12.11.2015 - Témata přednášek:
12.11.2015 od 8:30 - 9:00 hodin
Ing. K. Stejskalová, CSc. - Vítejte v ÚFCH JH, ve světě fyzikální chemie
Úvodní stručné seznámení s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského a vědou, která se odehrává za dveřmi jeho laboratoří. Program popularizačních přednášek, který po úvodu následuje, má společného jmenovatele a tím je STUDENT - studenti na jevišti budou přednášet a studenti v hledišti jim budou naslouchat. Letošní přednášky totiž budou v režii třech našich VŠ studentů z vědeckých týmů ústavu, kteří mají již ledacos za sebou a jsou důkazem, že vědou se lze nakazit brzo, rychle a mnohdy je to nemoc nevyléčitelná.
12.11.2015 od 9:00 - 9:50 hodin
Ing. Kateřina Nováková - Heavy metals - divoká jízda těžkých kovů nebývá bez následků
Vlivem lidské činnosti těžké kovy patří k hlavním kontaminantům v životním prostředí, které v něm přetrvávají po velmi dlouhou dobu. Ve studiu mechanismů, jakými se v přírodě vážou, reagují, odbourávají apod. se dlouhodobě uplatňují různé elektrochemické metody a přístupy. Nejprve se společně podíváme, které prvky mezi těžké kovy patří, jaké jsou zdroje těžkých kovů a jaký mají vliv na životní prostředí. Poté se u vybraného těžkého kovu (v našem případě kadmia) budeme zabývat mechanismem příjmu do rostliny a jeho transportem přes plazmatickou membránu, která představuje nejdůležitější rozhraní v živých organismech s elektrochemickými vlastnostmi. Na závěr si vysvětlíme princip, jakým je kadmium v rostlině detoxikováno za pomoci nesmírně zajímavých sloučenin (fytochelatinů).
12.11.2015 od 10:00 - 10:50 hodin
Ing. Jan Přech - Slovo paleolit zná skoro každý, ale co zeolit ?
Ano starší doba kamenná (paleolit) se probírá v dějepise, kterým si prošel asi každý z nás. Zeolit se probírá až na vysoké škole s chemickým zaměřením a to v předmětu fyzikální chemie přímo tam, kde je řeč o katalýze. Mají spolu Z a P něco společného? Ano a dost: zeolit, co by přírodní hlinitokřemičitan s mikroporézní strukturou, tady byl samozřejmě dávno před paleolitem a tedy i v něm. Potud dějepis. A teď chemie - zeolity potkáte na řadě míst, aniž si to uvědomíte. Jako katalyzátory, sorbenty a síta se totiž uplatňují v řadě technologií, bez nichž by nevznikly látky, jež denně bereme do ruky, voníme se s nimi, když jdeme na rande, pereme v nich prádlo, čerpáme je do nádrže auta, polykáme při bolesti hlavy....Dnešní přednáška bude o zeolitech, ale může se na ní vzdělat docela dobře i zapálený historik (na starší dobu kamennou).
12.11.2015 od 11:00 - 11:50 hodin
Lukáš Šimaňok - Nanotechnologie aneb co je malé, to je dobré (?)
V dnešní době slýcháme a čteme spoustu zpráv o produktech nanotechnologií, které si můžeme koupit prakticky kdekoli. Slovo nano je velmi zneužívaným artiklem, na který lidé slyší, ale který je zároveň nedostatečně definován, a proto je příliš nadužíván. Z tohoto důvodu lidé netuší, co to nanotechnologie jsou, kde se vzaly, jaká jsou rizika používání a hlavně koupi. Co tedy znamená nano- a co jsou vlastně nanotechnologie? O jak starý a rozšířený obor se jedná? Proč jsou tyto technologie tak „zázračné“, jak se vlastně v praxi realizují a v čem tkví nebezpečí z jejich užívání?
Po přednášce pokračuje program rezervovanými exkursemi do laboratoří ústavu (od 12 hodin).
Další program:
• 12.11.2015 od 17:30 (do 19 hodin), sál ústavu.
Jaroslav Heyrovský bádající, objevující
Popularizační přednáška k 125. výročí narození J. Heyrovského (20.12.1890)
Přednáška Ing. K. Stejskalové, CSc.(autorky putovní výstavy s názvem Příběh kapky) doplněná promítnutím historických dokumentů přibližujících našeho prvního nositele Nobelovy ceny a chemický obor polarografie, za který ji získal (výběr 3 krátkých filmů z archivu ústavu v trvání 25-30 minut).
Víte ,
...co se stalo, když malý Jaroslav s bratrem Leem vyrobili doma v kuchyni salmiak a poslali jej z bytu ven?
...s kým seděl gymnazista Jaroslav v septimě v lavici?
...s kým hrál na Letenské pláni fotbal?
... kam odjel studovat univerzitu?
... kdy a kde se seznámil se svou budoucí ženou?
...s jakou kapkou a jak vlastně objevil polarografii, za kterou dostal později Nobelovu cenu?
...jak vypadají různé polarografy, co mají společného a k čemu jsou? ...
...co je zobrazeno na Nobelově medaili a diplomu?
...co musíte mít na sobě, když si jedete převzít Nobelovu cenu?
...Nevíte ?
Jaroslav Heyrovský nebyl jen tím ctihodným vážným mužem v tmavém obleku, který přebírá z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. Nobelovu cenu za chemii. Byl živým a zvídavým klukem, bystrým a netrpělivým studentem, cílevědomým vědcem, ale i manželem, otcem, pedagogem a kolegou a jak sám dodával, v životě měl hodně štěstí, ať již při volbě oboru, který jej celý život překvapoval nebo při výběru manželky, se kterou jej harmonicky prožil....
V přednášce zazní mnohé o jeho pestrém životě i vědeckém bádání v oboru polarografie.
• Od 5. 11. do 13.11.2015
Praha polarografická - prohlídka dřevěné plastiky zdobící vestibul budovy ústavu
Otevřeno: pondělí až pátek od 9 do 17 hodin, vestibul ÚFCH JH.
Plastiku a originální grafické návrhové listy, podle kterých byla zhotovena, si lze prohlédnout i bez průvodce. Komentované prohlídky plastiky (v trvání ca 20-30 minut) se konají v 11 hodin, 13 hodin, 15 hodin a 17 hodin (doporučujeme si průvodce reservovat mailem na kontaktu - Ing. K. Stejskalová, CSc.).
V období TVT AV ČR 2015 ústav umožní zájemcům z veřejnosti prohlédnout si unikátní umělecké dílo - dřevěnou plastiku zdobící vestibul budovy (6 x3 m), dílo akademického sochaře Lumíra Čmerdy z 80.let 20. století. V javorové plastice autor ztvárnil sérii pražských památek a zákoutí a originálně propojil řadu našich historických milníků a architekturních prvků s prvky chemickými, tedy značkami Mendělejevova periodického systému. Přijďte si prohlédnout Prahu očima Lumíra Čmerdy a také se něco více dozvědět o chemii.
